Postavit, koupit nebo počkat?

Máte aplikaci, kterou váš tým používá každý den, ale chybí v ní pár funkcí, které by práci výrazně zjednodušily. Pak přijde vývojář s lákavým návrhem: díky vibe codingu a AI si postavíte vlastní interní nástroj přesně na míru, zalepíte díry v CRM i v projektovém řízení a přestanete platit za cizí software.

Na první pohled to dává smysl. Po více než 2500 automatizacích, které jsme v Ninjabotu postavili, ale víme, že právě tady firmy nejčastěji utratí peníze za něco, co za půl roku nebudou chtít udržovat.

Nejste před dvěma možnostmi, ale před třemi

Firmy většinou porovnávají dvě věci: kolik stojí vývoj a provoz vlastního řešení a kolik zaplatí za pronájem hotového nástroje (SaaS). Třetí možnost, tedy počkat, v úvahách skoro nikdy nefiguruje.

Přitom se dnes vyplácí častěji než dřív. AI nezrychlila jen váš interní vývoj, ale hlavně vývoj u dodavatelů softwaru, kteří přidávají funkce mnohem rychleji než před pár lety. Když začnete stavět, možná vyvíjíte funkci, kterou váš dodavatel vydá za několik měsíců.

Obě krajnosti ale něco stojí. Když začnete moc brzy, za půl roku dodavatel vydá stejnou funkci oficiálně a vy dál platíte a opravujete svůj skript, protože jste do něj už investovali. Když čekáte moc dlouho a slíbená funkce, která by týmu ušetřila 5 hodin týdně, nepřijde ani po půl roce, spálili jste zhruba 120 hodin práce na rutině, kterou jste mohli mít dávno zautomatizovanou.

Neporovnávejte funkce, porovnávejte čas a riziko

Nejčastější chyba, kterou u klientů vidíme, je srovnávání seznamů funkcí. Žádná aplikace nebude umět všechno, co chcete. Porovnávat musíte, co skutečně potřebuje váš proces, kolik času řešení ušetří a jaké riziko na sebe berete.

Skutečná cena vlastního vývoje totiž není v napsání kódu, ale v jeho vlastnictví:

• Údržba a opravy. Každý skript se časem rozbije a opravit ho musíte vy.
• Závislost na jednom člověku. Když vývojář odejde, musí kód někdo převzít. Otázka je, kdo a za kolik.
• Riziko výpadku. Když interní CRM tři dny nefunguje a jediný, kdo mu rozumí, je na dovolené, přicházíte o reálné obchody.

U pronájmu softwaru neplatíte jen za tlačítka na obrazovce, ale hlavně za to, že odpovědnost za provoz, bezpečnost a další vývoj nese někdo jiný. Víc o skrytých nákladech interních nástrojů píšeme v článku Vibe coding vs. krutá realita.

Jak jsme to vyřešili my: AI zápisy ze schůzek

Když se objevily první AI zapisovače schůzek, řešili jsme v Ninjabotu, jak je zapojit do naší práce. Náš hlavní nástroj tehdy neuměl dobře česky, a tak jsme používali TLDV, které si s češtinou poradilo výborně.

Když TLDV otevřelo API, nabízelo se postavit vlastní automatizaci, která by zápisy stahovala rovnou do ClickUpu. Věděli jsme ale, že ClickUp má vlastní AI zapisovač v roadmapě, a rozhodli jsme se počkat.

ClickUp funkci vydal během několika měsíců. Přešli jsme na ni bez jediného řádku vlastního kódu a bez integrace, o kterou bychom se museli starat.

4 otázky, které si klademe před prvním řádkem kódu

Když za námi klient přijde s tím, že si chce postavit vlastní řešení, projdeme s ním nejdřív tyto otázky. Často se ukáže, že kód vůbec není potřeba.

1. Je funkce v roadmapě dodavatele? Podívejte se do veřejné roadmapy nebo se zeptejte podpory.
2. Dodává dodavatel, co slíbí? Z historie vydaných verzí poznáte, jestli funkce přicházejí v termínech, nebo se pořád posouvají.
3. Kolik vás stojí nic nedělat? Spočítejte hodiny, které tým týdně ztrácí, a vynásobte je cenou jeho práce. Pro představu: 5 hodin týdně při ceně 500 Kč za hodinu je 2 500 Kč týdně, tedy kolem 65 000 Kč za půl roku. U hodiny týdně klidně počkejte, u dvaceti si to dovolit nemůžete.
4. Neexistuje už hotový nástroj? Na většinu dílčích problémů existuje specializovaná aplikace za pár dolarů měsíčně, kterou nemusíte udržovat.

Postup od nejlevnějšího řešení k nejdražšímu

Na další krok přecházejte až ve chvíli, kdy ten předchozí přestane stačit:

1. Počkejte, dokud je to pro tým únosné.
2. Kupte hotový nástroj, jakmile vás chybějící funkce začne stát příliš mnoho času.
3. Postavte lehký prototyp v Airtable, SmartSuite nebo Make a ověřte, jestli proces opravdu funguje.
4. Pište vlastní kód až jako poslední možnost, když máte ověřený proces a víte, kdo se o řešení bude starat.

Závěr: Vaše firma není softwarová firma

Většina firem má pocit, že jsou jejich procesy jedinečné, ale fakturace, obchod, projektové řízení i zákaznická podpora fungují všude na podobných principech. Vaše hodnota není v desítkách vlastních skriptů, ale v tom, co doručujete zákazníkům. Každý kus vlastního kódu je jako nový mazlíček: od chvíle, kdy ho napíšete, ho musíte krmit a starat se o něj.

Řešíte, jestli si nástroj postavit, koupit, nebo počkat? Projdeme to s vámi na krátké bezplatné schůzce.